Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola 9

 

V Jeruzalémě jsem se obrátil na židy, v první řadě na učeného rabína Árona Azarju Azulaje, který měl na starosti těžko přístupný depozitář starobylých židovských textů a děl svých předků, část kterých byla napsána na pergamenu a část na papíře.
U rabína Azulaje jsem si pro sebe přepsal dva úryvky z druhé a z třicáté druhé kapitoly z díla středověkého rabína Elijahu, tyto úryvky se v mnoha místech lišily od tištěné verze.
 
U knihkupce r. Jony Sefaradiho jsem koupil 12 rukopisů židovských učenců, několik rukopisů se mi podařilo zakoupit i ve městě Hebron.
 
Je nutno říci, že při mně stálo štěstí, neboť jsem se bez velké námahy stal vlastníkem značného množství rukopisů.
 
Od Ribbi Eljahu ha-Nasi jsem se dozvěděl, že v Egyptě a v Damašku se nachází mnoho rukopisů karaimských autorů.
 
R. Áron Zacharja mi tvrdil, že v Damašku, ve staré židovské synagoze, která se jmenuje Džafar (pojmenována po Zofarovi Hana’amatim), se nachází Archa Úmluvy plná děl karaimských autorů, tvrdil, že Archa je uzavřená, zapečetěná a nikdo se jí neodváží dotknout.
 
Tyto informace ve mě vzbudily zájem vydat se do Egypta, Damašku a Sýrie.
 
Bohužel se mi nepodařilo splnit si toto přání, neboť v té době vypukla válka mezi egyptským chedivem a vládcem města Akkad.
Navíc v oblasti propukla epidemie cholery, která během dvou dnů usmrtila dvě ženy a Ribbiho Borucha, kteří s námi cestovali z Krymu a Konstantinopole, aby vzdali úctu svatým místům.
 
Nebožtíky jsem pohřbil na úpatí hory Moria.
 
V Jeruzalémě jsem koupil sbírku velmi cenných děl, částečně napsaných na pergamenu a částečně napsaných na papíře.
 
Nejpozoruhodnější z této sbírky byly dva obsáhlé svazky rabína Moše ben Majmona Jad ha-Chazaka *), a velmi dobře zachovalé svazky Ošri a Turim, dílo z pera Rambamova syna r. Jákova.
 
Všechna čtyři díla byla napsána na pergamenu překrásným a výrazným písmem.
 
Sebral jsem velmi mnoho knih, takže jsem mohl směle prohlásit: zbohatl jsem, koupil jsem cenný majetek.
 
Veškeré své bohatství jsem odvezl z Jeruzaléma, a to bez ohledu na skutečnost, že bylo pod hrozbou prokletí zakázáno odvážet knihy z Jeruzaléma.
Opíraje se o výrok Písma Svatého - Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. (Izajáš 2:3) - jsem odnesl výše zmíněné knihy pro slávu Hospodina z temnoty skrytých depozitářů, aby se tak světlo poznání rozprostřelo po světě a aby toto světlo osvítilo mnohé.
 
A tak jsme z Jeruzaléma vyjeli do Konstantinopole, kde jsme zůstali do poloviny ijaru roku 5591 (roku 1831 občanského letopočtu).
 
*) Rambam (rabi Moše ben Majmon) - významný židovský učenec a znalec filozofie. Narodil se roku 1135 a zemřel v roce 1204. Mezi jeho hlavní díla patří nábožensko-filozofická pojednání Jad ha-Chazaka a More Nevuchim.