Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola 12

 

V té době se náš ctihodný učitel a spisovatel ribbi Jašar (Josef Šelomo Lucki) *) přestěhoval z Evpatorie do Konstantinopole, a to ze dvou důvodů: zaprvé to byly útoky členů evpatorijské komunity, které vyvolal jeho překlad knihy Zecher rav (Velké vzpomínky), a za druhé si chtěl splnit svůj slib, a strávit zbytek svého života a najít věčný odpočinek ve Svaté zemi.
 
Po jeho odjezdu ho nahradil učenec ribbi David Kokizov.
 
Evpatorijská komunita s ním ale nebyla spokojena, a proto mě požádala, abych se vrátil z Konstantinopole a přijmul místo učitele v evpatorijské vyšší karaimské (náboženské) škole.
Já jsem souhlasil a přestěhoval jsem se se svojí rodinou a se svými knihami, ať již koupenými nebo získanými darem, do Evpatorie.
 
Když se o tom dozvěděl Jašar, záviděl mi, a neočekávaně se vrátil z Konstantinopole do Evpatorie s nadějí, že ho komunita opět přijme na původní místo.
Jeho naděje nebyly naplněny, neboť komunita velmi vlídně přijala na uvolněné místo chazana a učitele mě.
 
V Evpatorii jsem začal publikovat díla karaimských spisovatelů.
 
Vydal jsem: Mivchar (Výběr) **) s komentáři, které napsal výše zmíněný ribbi Jašar pod názvem Tirat kesef (Stříbrný palác).
Tuto knihu jsem vydal namísto avizované knihy Ma'amar Mordochaj (Výrok Mordochajův) ***), ustoupil jsem tak prosbám Jašara, který chtěl vydat své komentáře.
 
Stálo mě mnoho problémů přesvědčit vlastníky evpatorijské karaimské tiskárny, aby nahradili jedno dílo druhým.
Dlouho jsem je přesvědčoval, aby vydali, podle mého názoru, užitečné a nádherné dílo Mivchar.
Někteří z majitelů souhlasili, ale část byla proti, zaprvé proto, že neměli v oblibě Jašara, a zadruhé proto, že již bylo dohodnuto vydání knihy Ma'amar Mordochaj.
 
Nakonec se mi podařilo přemluvit všechny, o čemž se zmiňuji v textu umístěném na konci knihy Mivchar.
 
Pak jsem vydal ve výše zmíněné tiskárně následující knihy: Aderet (Plášť) od Elijahu Bašijači ****), Igeret ha-Com (Dopis o půstu) *****) a Gid ha-Nashe, komentář ke knihám proroků a hagiografů (kromě knihy Žalmů), dílo ribbiho Jákova ******) autora knihy Haošer (Štěstí).
 
Mimo to jsem vydal svoje díla: komentáře ke knize Jozue s názvem Zechor la-Avraham (Vzpomínky na Abraháma), Chotam tachnit (Pečeť dokonalosti) a Masa umeriva (Pokušení a svár) *******).
 
Posledně zmíněnou knihu jsem napsal v roce 1828, tedy v době kdy polští chasidé - talmudisté se mnou vedly spor, popsal jsem v ní, na svoji obranu, příčiny našeho sporu.
Musím přiznat, že jsem v této práci použil mnoho nepřiměřených výrazů, což je v rozporu se slovy otce proroků: Můžeš-li odsoudit celou komunitu pro hříchy jednoho člověka?
 
Nechť mi Dobrý Bůh odpustí, neboť On zná myšlenky mého srdce, nechť se mi splní to, co nás učí Písmo Svaté, tedy že bude odpuštěno tomu, kdo si uvědomí svůj hřích a odvrátí se od něj.
 
V dnešní době jsem již změnil svůj názor na rabanity a chovám se k nim jinak.
 
*) Ribbi Josef ben Šelomo Lucki (Jašar) byl významný učenec a duchovní evpatorijské karaimské komunity, který žil v druhé polovině 18-tého století a v první polovině 19-tého století. Je autorem skvělého komentářů Tirat kesef ke knize Mivchar, které byly vydány v Evpatorii v roce 1837. Tirat kesef je napsán mimořádně srozumitelným jazykem, čímž značně usnadňuje studium knihy Mivchar.
 
**) Mivchar je dílem našeho slavného spisovatele ribbi Árona Harofe ben Josef, který žil ve 13-tém století. Kniha Mivchar obsahuje obsáhlé komentáře k Pěti knihám Mojžíšovým. Jedná se o dílo učence, který měl ohromnou zásobu znalostí, tato kniha se stala nezbytným průvodcem studia Bible pro pokročilé studenty karaimských náboženských škol.
 
***) Ma'amar Mordochaj je dílem ribbi Mordochaje ben Davida Kokizova, který zemřel v roce 1864, jedná se o astronomické pojednání.
 
****) Ribbi Elijahu ben Moše Bašijači byl významným karaimským spisovatelem a exegetou, který žil v 15-tém století v Konstantinopoli. Jeho hlavním dílem je kniha Aderet Elijahu (Plášť Elijášův). Můžeme tvrdit, že žádná jiná kniha nemá mezi našimi souvěrci takovou autoritu jako kniha Aderet. Aderet je systematickým výkladem karaimské víry a obřadů, zákonů občanských i trestních. Bašijači jenž byl obdařen rozsáhlými vědomostmi, dokázal vždy jít vlastní cestou, a dokázal se skvěle orientovat v ohromném množství protichůdných názorů. Každé Bašijačiho slovo je podepřeno Biblí a důkazy vycházejícími z Bible.
Aderet se stal nepostradatelnou pomůckou na našich náboženských školách.
 
*****) Igeret ha-Com je dílem ribbi Avrahama Harofe ben Jákova, které je souhrnem názorů učenců zakazujících či povolujících půst v době Šabatu.
 
******) Jákov ben Ruven byl spisovatelem 11-tého století, autorem komentářů k Bibli Haošer (Štěstí).
 
*******) Zechor la-Avraham jsou komentáře ke knize Haošer. Chotam tachnit jsou komentáře k poslední kapitole knihy Izajáš. Masa umeriva je kritikou talmudské agady.