Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola 13

 

Protože jsem velmi toužil studovat dějiny svých krymských souvěrců, rozhodl jsem nakoupit a shromáždit starobylé rukopisy, které patřily různým osobám žijícím na Krymu, původně jsem neočekával, že v nich najdu jakékoli poznámky historického charakteru.
 
První nákup jsem udělal u učence a astronoma ribbi Duvana, který mi prodal několik exemplářů ze své knihovny, poté co zemřel, jsem koupil mnoho z jeho knih od jeho vnuka a mého žáka ribbi Izáka Duvana.
 
V době kdy jsem cestoval do Kale na pohřeb svého ctihodného učitele ribbi Izáka ben Šelomo *), autora knih Ohel (Přístřešek) a Pinat hikrat (Vzácné základy), jsem koupil za poměrně vysokou cenu od ctihodného učence Šemuel-agi syna Avraham-agi celý vůz knih, které zdědil po otci, včetně dvou exemplářů komentářů Aben-Ezry k Pěti knihám Mojžíšovým napsaných na starobylém pergamenu, které se v mnohém odlišují od tištěné verze.
 
V roce 1838 jsem se stal učitelem synů chachama Simy Baboviče na jeho statku Gan Jafe (Krásná zahrada) v blízkosti města Karasubazar.
 
Často jsem jezdil do města, kde jsem často diskutoval s členy židovské (rabanitské) obce, v čele které stál rav Liano.
 
V Karasubazaru jsem zjistil, že židé (rabanité) vlastní ohromné množství starobylých rukopisných knih.
Brzy se mi naskytla šance některé z nich získat.
Židé (rabanité) totiž velmi nutně potřebovali pro výuku svých dětí Božímu Zákonu Tanachy v tištěné formě, a já jsem měl velké množství Tanachů nového vydání.
Já jsem židům (rabanitům) navrhnul výměnu starých rukopisných knih za nová tištěná vydání Tanachů, s čímž ochotně souhlasili.
Dali mi tedy své staré knihy, napsané na pergamenu a se ztracenou vazbou (včetně starých Biblí a děl židovských (rabanitských) autorů).
Já jsem jim dal 32 výtisků Pěti knih Mojžíšových vydaných v Londýně, které mi poslal na prodej Sima Egiz.
 
Ještě předtím mi prodal ribbi Jehošua Liano, před svým odjezdem do Jeruzaléma, mnoho rukopisných i tištěných knih, od jeho staršího bratra, ribbi Jákova, jsem získal za vysokou cenu knihu Miškan David (Příbytek Davidův), která je dílem děda jeho otce a je napsána přímo autorem. U něj jsem si přepsal několik zajímavých poznámek:
 
1. poznámku umístěnou na konci exempláře Pěti knih Mojžíšových, který patřil Jákovovi Liano.
 
2. poznámku umístěnou na konci Pěti knih Mojžíšových patřících ribbi Jomtovovi ze Sefardu.
 
3. poznámku z konce velmi cenného a velmi zachovalého exempláře Pěti knih Mojžíšových s podpisem ribbi Jákova z Taman Tarky, v této knize jsem našel jasný důkaz, že ribbi Jákov patřil ke karaimům.
 
4. poznámku z knihy Proroků přepsanou v roce 847 křesťanského datování.
Poprosil jsem ribbi Jákova Liano, Josifa Mizrachi a Bechor-Gorni, aby mi výše zmíněné knihy prodali, oni to ale odmítli s tím, že knihy jsou zasvěceny Bohu.
 
V roce 1838 jsem se opět přestěhoval do Evpatorie.
 
Zde jsem si zařídil pro sebe byt a v něm zvláštní místnost, do které jsem umístil získané knihy.
Poté jsem se zcela oddal studiu knih, každý den jsem si v nich četl a pečlivě je studoval.
Avšak to, co jsem potřeboval, jsem v nich nenašel, naopak vyvolaly v mé mysli ještě více pochybností a otázek na téma dávné minulosti.
 
 
*) Ribbi Izák ben Šelomo byl významným karaimským spisovatelem, který žil koncem 18-tého a počátkem 19-tého století. Jeho hlavním dílem je astronomické pojednání Or ha-levana (Světlo luny) a komentáře k deseti dogmatům naší víry Pinat hikrat.
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA