Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitola 18

 

Velká sláva Hospodinu Bohu za Jeho četná milosrdenství, která nám prokazuje, za to, že velké a mocné národy, které spáchaly na Krymu mnoho krutostí, zanikly a dokonce nepřežily ani vzpomínky na ně, a my, hrstka karaimů jsme se zachránili a přežili jsme tyto národy.
 
Našim předkům vládli i Tataři, a to od doby kdy se objevili na Krymu.
 
Zpočátku se našim předkům žilo pod jejich nadvládou velmi špatně.
 
Ale od roku 1501, kdy na Krym přišel z Persie kníže Sinan (za vlády chána Mengli Gireje), zazářilo nad karaimy světlo klidu a míru.
A po něm za vlády jeho potomků, velkých a věrných služebníků chánů, kdy byla ražbou chánských mincí pověřena karaimská rodina Čelebi, jejíž zástupci tak získali přístup na dvůr a chánským velmožům, se žilo karaimům dobře.
 
Moc a vliv rodiny Čelebi získala později i další karaimská rodina, jejíž členové měli pravomoci knížat.
Posledním zástupcem této rodiny byl Benjamín-aga.
V jeho době, přesněji v roce 1783, předal Hospodin vládu nad námi požehnanému Rusku.
 
Od té doby pro nás nastala doba spravedlnosti a klidu ve stínu Ruska, neboť všichni ruští panovníci k nám byli milosrdní.
Tak tomu bylo za Kateřiny, Pavla, Nikolaje I a nyní i za Alexandra II.
 
Nechť je Bůh štědře odmění za jejich dobré skutky v pozemském i posmrtném životě.
 
Toto mi vyprávěli starci města Kale.
 
Nicméně jsem si uvědomil, že je obtížné spolehlivě určit, zda je či není důvěryhodné to, co mi vyprávěli, zejména protože jejich vyprávění bylo založeno na informacích, které znali jen z doslechu.
 
Dotaz maršála Marmonta na to, odkud a kdy naši předkové přišli na Krym, ale stále čekal na své zodpovězení.
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA